|
Jak se pracuje v Googlu
(Josef Zemánek 8.1.2007) Zatímco v listopadu loňského roku jsme na tomto místě "pitvali" mohutně se rozvíjející
společnost Google z pohledu investora - zajímala nás především firemní strategie, inovace, technologie, tržby
a zisk společnosti
(zde),
dnes se podíváme na to, jaký je Google zaměstnavatel. Nezapomeneme přitom ani na firemní filosofii
společnosti.
Zárodek společnosti Google se zrodil v roce 1995 v hlavách dvou studentů informačních technologií na Stanfordské
univerzitě (USA, Kalifornie) - Larryho Page (syna profesora informačních technologií) a Sergeye Brina (ruského
imigranta, syna profesora matematiky), jejichž hlavním cílem bylo vyvinout zcela novou technologii hledání
na internetu. Oba studenti tedy dali hlavy dohromady a během jednoho roku napsali a následně zprovoznili první
prototyp vlastního internetového vyhledávače - Back Rub (1996).
Faktická expanze společnosti Google do světa internetu nastala ale až v září 1998. Čtyři zaměstnanci do té doby
ještě stále malé kalifornské firmičky spustili originální, jednoduchý, rychlý a převratný vyhledávač
Google, který si rázem oblíbili první "kolonizátoři" internetového světa. Firma Google byla v témže roce přeměněna
na akciovou společnost se sídlem v garáži, nacházející se v kalifornském městečku Menlo Park (Silicon Valley).
Základní kapitál společnosti tvořila půjčka (investice) 100 000 dolarů od spoluzakladatele společnosti
Sun Microsystems, Andyho Bechtolsheima.
V březnu roku 1999 se Google přesunul do kancelářských prostor v nedalekém Palo Altu a o několik měsíců později
zakotvil v Googleplexu (moderním proskleném kancelářském komplexu) v Mountain View.
V polovině roku 2000 řešil vyhledávač Google 18 milionů dotazů denně a předhánět tak začal své konkurenty
Altavistu a Yahoo!. Do roku 2005 se počet "obsloužených" dotazů Googlu vyšplhal na 300 milionů denně, přičemž
počet stránek prohledávaných tímto populárním vyhledávačem dosáhl čísla 8 000 000 000!
Ruku v ruce s počtem vyhledávání rostla i velikost firmy. V prvních letech se jednalo především o růst měřený
počtem zaměstnanců (růst tržeb a zisků přišel později). Dokud měl Google několik desítek zaměstnanců, zvládli
oba zakladatelé (Page a Brin) řídit společnost bez cizí pomoci. Jakmile se však v Googleplexu zabydlely
stovky programátorů + desítky vedoucích pracovníků, členů obchodního oddělení, síťových specialistů..., museli naši
zakladatelé sáhnout k přestavbě firemní struktury.
V roce 2001 byl proto do Googlu "povolán" profesionální manažer Eric Schmidt ze společnosti Novell. Nebylo to
samozřejmě zadarmo. Eric Schmidt dostal do vínku motivační odměnu ve formě akcií společnosti, díky níž se stal
nejen zaměstnancem společnosti, ale i jejím spolumajitelem. Akcií Googlu dostal přitom Schmidt tolik, že se díky
nim dokázal do roku 2006 probojovat do skupiny pěti set nejbohatších lidí planety (tzv. miliardářů). Na druhou
stranu, akcií měl samozřejmě mnohem méně než Larry Page nebo Sergey Brin.
Eric Schmidt vytvořil spolu s Larrym Pagem a Sergeyem Brinem tzv. řídící triumvirát, který v létě 2003
přivedl společnost Google na akciovou burzu. Akcie Googlu se staly rázem hitem sezóny. V průběhu tří let vzrostla
jejich cena o 400% (z 90 dolarů na 450 dolarů), díky čemuž se dostala tržní hodnota společnosti Google do konce
roku 2006 až na hranici 150 miliard dolarů. Hnacím motorem růstu tržní hodnoty společnosti nebylo nic jiného než
rychlý nárůst tržeb a zisků, pocházející především z internetové inzerce (AdWords + AdSense). V roce 2004
vydělal Google 0,4 mld. dolarů (po zdanění), v roce 2005 1,5 mld. dolarů a pro rok 2006 je očekáván zisk ve
výši 2,7 mld. dolarů.
Vraťme se ale k firemní struktuře. Na jejím vrcholu stojí již zmíněný triumvirát Smith - Brin - Page. Smith
je oficiálně šéfem společnosti a jejím výkonným ředitelem,
Page má na starosti vývoj produktů a Brin technologie.
Na dalším stupínku se nacházejí vedoucí jednotlivých firemních divizí: Shona Brown (obchodní operace),
W. M. Coughran (sítě, soft- ware), David C. Drummond (rozvoj společnosti), Alan Eustace (sítě, technologie),
Urs Hölzle (firemní infrastruktura), George Reyes (finance)... Celé vedení Googlu má přibližně 30 členů
(včetně zástupců v Číně a Japonsku). V poslední době začínají další stupínek firemní struktury tvořit
vedoucí poboček Googlu v "malých" světových zemích (Irsko, Velká Británie, Česko...).
|
Období |
Počet zaměst- nanců Googlu |
|
prosinec 2003 |
1 630 |
|
prosinec 2004 |
3 010 |
|
prosinec 2005 |
5 680 |
|
prosinec 2006 |
10 000 |
|
Dalšími v pořadí jsou již ti, kteří se podílejí na úspěších Googlu největší měrou - hýčkaní zaměstnanci.
Těch má Google k dnešnímu dni po celém světě více než 10 000. A to ještě v roce 2003 jich bylo pouze 1630.
K dalšímu náboru zaměstnanců se přitom schyluje v Rusku - v "rodišti" Sergeje Brina (možná další Googleplex
nebo Europlex pro několik tisíc lidí), v Indii, Česku (několik desítek osob), Rakousku... Kvůli reklamnímu systému,
lokalizovanému do několika desítek jazyků, možná Google otevře odhadem až 50 menších poboček po celém
světě.
Protože o práci v Googlu je po celém světě velký zájem, probíhá zde nábor nových zaměstnanců netradičním způsobem.
Každý žadatel o zaměstnání musí nejprve projít extrémně náročnými testy, z nichž některé připomínají
složité matematické rébusy (záleží samozřejmě na tom, o jakou pracovní pozici se ucházíte). Pak následuje druhá fáze.
Dříve jí byl osobní pohovor se samotnými zakladateli, jakmile ale převýšil počet nově příchozích zaměstnanců hranici
10 denně, vyvinul Google novou metodu:
Každý nový zaměstnanec prochází "kolečkem" několika zaměstnanců (budoucí spolupracovníci, vedoucí pracovníci,
personalisti), přičemž každý z kolečka řekne vše, co si o novém členovi týmu mysli. Jestliže se stávajícím
zaměstnancům nově příchozí nelíbí, na zaměstnání v Googlu může zapomenout.
K náboru nových zaměstnanců se vyplatí podotknout ještě následující poznámku: Velké plus mají ti žadatelé, kteří
jsou osobně doporučeni některým ze stávajících zaměstnanců a ti, kteří jsou osloveni nabídkou Googlu přímo
na univerzitní půdě.
Na ty zaměstnance, kterým se podaří úspěšně projít kolem přijímacích pohovorů, čeká pracovní prostředí, jaké
se jen tak někde nevidí. V Googlu panuje tvořivá a uvolněná atmosféra, programátoři mají k dispozici zdarma
kvalitní mezinárodní kuchyni, pracovní dobu si mohou přizpůsobit svým potřebám, 20% času mohou věnovat vlastním
projektům (pokud je projekt dobrý, Google ho od zaměstnance odkoupí), mohou si jít zasportovat do tělocvičny,
dostávají příspěvky na pořízení kola apod.
V Googlu se samozřejmě hodně komunikuje (i napříč jednotlivými pracovními pozicemi). Ke komunikace se používá
email (každý zaměstnanec má zřízen Gmail o kapacitě 1 TB = 1000 GB) a Google webové aplikace. Včetně vyhledávání
ve firemních dokumentech a databázích. Pokud se několika členům vývojového týmu něco nezdá, vedoucímu oddělení
nezbývá nic jiného, než akceptovat jejich názor a v týmu se dohodnout na lepším řešení. Vedoucí týmu není
nedotknutelný vůdce, ale vstřícný komunikující koordinátor. Pokud jej někdo výslovně nežádá o spolupráci,
raději nepřekáží.
Jednotliví zaměstnanci (programátoři) se příliš nezatěžují administrativou. Každý týden zašlou mailem report
vyššímu pracovníkovi, v němž zrekapitulují něco o tom, co vytvořili. Pokud je napadne zajímavá myšlenka,
je jejich nápad rozeslán ostatním. Každý zmíněný nápad oznámkuje, přičemž nápady s nejlepším ohodnocením
putují k hlubší analýze. Potřebná data dodá Google analytické oddělení.
A dále: Google nestanovuje žádné oficiální termíny ostrého spuštění jednotlivých projektů. Když je projekt
hotov, tak je prostě hotov. Až se tak stane, překvapí (šokuje) jím internetovou veřejnost, náležitě oslaví
jeho dokončení, odmění tvůrce a nechá jej několik týdnů či měsíců běžet v testovací verzi (Google Labs,
Beta verze). Nikdo není stresován přehnanými časovými termíny, žádný projekt není uspěchán.
Možná si řeknete, nepovede náhodou takto uvolněná atmosféra k firemní "anarchii"? Odpověď zní: Nikoliv.
(Alespoň prozatím) Tržby i zisk společnosti narůstají stále o několik desítek procent ročně a stejným tempem
se zvyšuje i produktivita práce. Ta je přitom již dnes o něco vyšší než u "konkurenčního" Microsoftu
(odhad pro rok 2006):
|
|
Tržby |
Zisk |
Počet zaměstnanců |
Tržby / 1 zaměstnanec |
Zisk / 1 zaměstnanec |
|
Google |
10 mld. $ |
2,7 mld. $ |
10 000 |
1 000 000 $ |
270 000 $ |
|
Microsoft |
44 mld. $ |
13,5 mld. $ |
63 000 |
700 000 $ |
215 000 $ |
|
Co tedy dodat na závěr? Třeba firemní heslo našeho technologického giganta, které tvoří základ firemní
filosofie:
"Don't be evil!" - Nebuď zlý! Volně přeloženo: Buď vstřícný a přátelský ke svým zaměstnancům i zákazníkům!
Konej dobro, vyplatí se ti to!
Použité zdroje: Google, Google Labs, Wikipedie, Nasdaq,
Lupa.cz, Kryl Blog, euroekonom.cz
Ohodnotit článek virtuální euromincí: |
| | |
| |
| |
