|
euroekonom.com |
openarena.cz |
aquaparky v čr |
zoo v čr |
kempy v čr |
Dnes je ,
svátek má Oskar
» | Přihlásit se » |
 |
|
| ÚVOD |
|
|
|
6. lekce - Mezinárodní obchod 
(Josef Zemánek, 2007) Jak jsme se přesvědčili na modelových příkladech Malého a Velkého ostrova z předchozí lekce, díky
obchodování dochází ve společnosti ke specializaci a k efektivnějšímu využití výrobních faktorů, z čehož profitují
především spotřebitelé. Protože spotřebitelem je každý z nás, profitují ze vzájemné obchodní výměny všichni.V dnešní lekci na předchozí poznatky navážeme a pokusíme se je dále rozvíjet. Velice zjednodušený model dvou "ostrovních ekonomik" pouze nahradíme ekonomickým modelem z "reálného světa" - modelem českého a slovenského trhu s okurkami. Do hry nám proto vstoupí cena vyjádřená v penězích (namísto v naturáliích) a přesně definované funkce nabídky i poptávky. Abychom však mohli procesy odehrávající se na našem novém mezinárodním (česko-slovenském) trhu bez větších problémů sledovat, dopustíme se přece jen drobného studijního zjednodušení - budeme uvažovat, že obchodní výměna u zmíněné zemědělské komodity probíhá pouze mezi Českem a Slovenskem. (Ve skutečnosti je do mezinárodního obchodu s okurkami zapojeno několik desítek, možná i všech cca 220, zemí). Definujme si tedy náš mezinárodní model: V Česku a na Slovensku se pěstují okurky, protože místní spotřebitelé mají tento druh zeleniny v oblibě. V obou zemích proto existuje trh s okurkami, na kterém se střetává spotřebitelská poptávka s nabídkou místních pěstitelů okurek. Předpokládejme, že v Česku jsou po určitou dobu okurky dražší než na Slovensku. Může to být způsobeno například vyššími výrobními náklady českých producentů okurek, rozdílnými klimatickými podmínkami, vyšší kupní silou českých spotřebitelů a odlišnými spotřebitelskými preferencemi Čechů a Slováků. Viz. obrázek pod textem. Jestliže nebude mezi oběmi zeměmi probíhat obchodní výměna, ustálí se v Česku cena jednoho kilogramu okurek na částce 50 korun (při vyprodukovaném množství Qc). Na Slovensku se bude kilogram okurek prodávat za 25 korun (vyjádřeno v české měně, při vyprodukovaném množství Qs). Oba trhy přitom budou v naprosté rovnováze. Jakmile zmíněný cenový rozdíl mezi Českem a Slovenskem objeví čeští a slovenští obchodníci (popřípadě obchodníci z jiných zemí) začnou hromadně nakupovat levné slovenské okurky, za účelem zisku je budou dovážet na český trh a následně prodávat českým spotřebitelům. Do Česka proto proudí kamióny slovenských okurek a výměnou za ně na Slovensko "tečou" peníze z peněženek českých spotřebitelů. Tento proces se odehrává tak dlouho, dokud se cena okurek na obou trzích neustálí na stejné hladině - tj. 35 korun/kg. (Ve skutečnosti bude cena okurek na českém trhu vlivem dopravních nákladů nepatrně vyšší než cena okurek na slovenském trhu).  A kde se přebytek na slovenském a nedostatek na českém trhu vzal? Stačí si vzpomenout na předchozí lekce: Čeští spotřebitelé při nižší ceně konzumují více okurek (posun z Qc na Qc2) a čeští zemědělci snižují svou produkci okurek z Qc na Qc1 ==> vzniká nedostatek okurek v množství (Qc2 - Qc1). Slovenští spotřebitelé naopak při vyšší ceně svou konzumaci okurek snižují (posun z Qs na Qs1) a slovenští pěstitelé okurek zvyšují dodávku okurek na trh z Qs na Qs2 ==> vzniká přebytek okurek v množství (Qs2 - Qs1), kterým se nedostatek na českém trhu do poslední okurky zaplňuje.  Zaměřme se nejprve na spotřebitele. Protože na českém trhu došlo ke snížení ceny okurek (z 50 Kč na 35 Kč) a zároveň k navýšení jejich konzumovaného množství (z Qc na Qc2), zvýšil se celkový užitek českých spotřebitelů o zelenou plochu (obrázek vlevo nahoře) - úsečka mezního užitku (MU) se posunula zleva doprava. Na Slovensku se naopak díky zdražení okurek celkový užitek spotřebitelů o zelenou plochu snížil (obrázek vpravo nahoře) - posun úsečky MU zprava doleva. Pokud se však na oba zelené obrazce podíváte pozorně, zjistíte, že nárůst celkového užitku českých spotřebitelů je vyšší než nárůst celkového užitku zaznamenaným slovenskými spotřebiteli (plocha českého zeleného obrazce je větší než plocha slovenského zeleného obrazce). Od spotřebitelů se přesuňme k producentům okurek. Nárůst, popřípadě pokles, jejich celkových nákladů popisuje pro změnu žlutý obrazec. A jak je již na první pohled vidět, plocha žlutého obrazce vlevo je mnohem větší než plocha žlutého obrazce vpravo. Protože jakákoliv plocha nám v našem grafu vyjadřuje množství peněz, lze předchozí větu interpretovat také takto: Úspora celkových nákladů, spojená se snížením produkce okurek v Česku, je větší než nárůst celkových nákladů, spojený se zvýšením produkce okurek na Slovensku. Abychom se vyhnuli některým možným nejasnostem, zkusme si ještě odpovědět na otázku, zda je export okurek ze Slovenska do Česka výhodný pro obě země? Někomu by se totiž mohlo na první pohled zdát, že z popisovaného obchodu profitují Česi na úkor Slováků. To ale není pravda, protože: Na Slovensko plynou výměnou za okurky peníze od českých spotřebitelů. Množství peněz se přitom rovná ploše obdélníku ohraničeného body (Qs1, 2, 3, Qs2) = 35 Kč krát (Qs2 - Qs1). Tento objem peněz dokáže pokrýt jak ztráty celkového užitku slovenských spotřebitelů, tak nárůst celkových nákladů slovenských producentů okurek. Slovákům přitom zbude množství peněz rovnající se ploše bílého trojúhelníku 123 (obrázek nahoře vpravo). Exportem okurek tedy v konečné fázi slovenští obyvatelé zbohatli. Nezbohatli přitom pouze Slováci, ale i Češi. Za slovenské okurky sice zaplatili částku rovnající se ploše obdélníku (Qc1, 2, 3, Qc2) = 35 Kč krát (Qc2 - Qc1), získali za ní však nárůst celkového spotřebitelského užitku a úspory v nákladech rovnající se ploše trojúhelníku 123 (obrázek nahoře vlevo). Celkový čistý efekt z mezinárodního okurkového obchodu bude tedy nakonec dvojnásobný. Kdyby k exportu slovenských okurek nedošlo, nedošlo by ani k exportu českého obilí ani k nárůstu celkového užitku spotřebitelů ani k úsporám výrobních nákladů. Více "pohodlí" by možná měli pouze zemědělci, kteří by nemuseli v českém případě rozšiřovat plochu pro pěstování obilí na úkor plochy pro pěstování okurek a ve slovenském případě rozšiřovat plochu pro pěstování okurek na úkor plochy pro pěstování obilí. Obchodní bariéry Přestože jsme si na předchozích příkladech ukázali (česko-slovenské okurky, ovce a ryba na Malém a Velkém ostrově), že mezinárodní obchod je pro společnost výhodný, stále se všude v našem okolí objevují obchodní bariéry, které svobodnou směnu zboží komplikují, popřípadě zcela znemožňují. Tyto bariéry vznikají v důsledku podléhání politiků nejrůznějším zájmovým skupinám (zpravidla zemědělcům, výrobcům obuvi a textilu, ocelářům, výrobcům automobilů, výrobcům nábytku...). Čím jsou přitom zmíněné zájmové skupiny početnější a organizovanější, tím více obchodních "ochranářských" bariér si dokáží zpravidla vybojovat (v Evropském parlamentu, u Evropské komise, v americkém Kongresu, v japonském parlamentu...). I když díky působení WTO (Světové obchodní organizace) není situace se cly a kvótami tak hrozivá jako ještě před několika lety, stále existuje po celém světě celé množství obchodních překážek. V Evropské unii je například zavedeno vysoké clo na dovoz banánů z Jižní Ameriky, protože by tím byly "ohroženi" pěstitelé banánů v bývalých francouzských koloniích a pravděpodobně i pěstitelé ovoce v celé unii, dále je zde zavedeno clo na dovoz zemědělských produktů z chudých afrických zemí, protože by tím byli ohrožení evropští zemědělci (místo toho je dodávána z Evropy do Afriky almužna v podobě rozvojové pomoci, která ani zdaleka nedokáže nahradit ušlé příjmy z exportu afrických zemědělských produktů), existuje zde celá řada cel a kvót na dovoz cukru, obuvi, textilu, rýže, ovoce, masa, živočišných produktů apod. Ukažme si názorně na případu dovozu slovenských okurek do Česka, co všechno mohou dovozní cla způsobit.  Spolu se zdražením okurek se sníží i čistý efekt, kterého jsme díky dovozu bez cel dosáhli. A to ze světlemodrého trojúhelníku 123 na malý světlemodrý trojúhelníček. Dva červené trojúhelníčky představují čistou ztrátu ze zavedení cla. Ta mizí v nenávratnu. Pak tu máme ještě šedý obdélník, představující finanční prostředky vybrané ze cla (do státního rozpočtu). Pokud by byly tyto prostředky beze zbytku investovány efektivně do podpory přínosných společenských aktivit, mohli bychom šedý obdélník připočítat k čistému efektu z dovozu okurek (změna na světlemodrou barvu). Protože jsou ale tyto finanční prostředky mnohdy výrazně sníženy o administrativní náklady spojené s výběrem cel a následným rozdělováním na nejrůznější společensko "politické" projekty (sociální dávky, dotace, vývozní subvence, platy státních zaměstnanců apod.), šedý obdélník by měl mít spíše červenou barvu - měl by představovat čistou ztrátu. Ať už jsou peníze vybrané z dovozních cel investovány jakkoliv, CLA VŽDY mají NEGATIVNÍ ekonomické dopady. A to nejen v zemi, která cla zavádí, ale také v zemi, ze které se zmíněné zboží dováží. Podobné to je i s dovozními kvótami. Jejich zavedením se pouze snižuje mezinárodní obchodní výměna, zvyšují se ceny produkovaného zboží a snižuje se celkový čistý efekt z mezinárodního obchodu. |
 |
