|
|
|
|
(Josef Zemánek) Faktury jsou doklady, které podnikající fyzické a právnické osoby vystavují ostatním podnikatelům
proto, aby jim tito ostatní podnikatelé mohli zaplatit za odebrané zboží či provedenou práci. Faktury obsahují popis
toho, za co se má platit, způsob platby a datum splatnosti.
Faktury mohou být vystavovány buďto s okamžitou splatností (přímo proti platbě), nebo s libovolně dlouhou dobou splatnosti
(standardně 14 dnů). Pokud jsou vystavovány s velmi dlouhou dobou splatnosti (1 až 2 měsíce), stává se z nich výborný
a po celém světě hojně využívaný zdroj krátkodobého financování chodu firmy. Vše přitom probíhá podle následujícího principu:
Podnikatelé nejprve na dluh vyprodukují objednané zboží či služby (často z nuly až po jeho prodej koncovému spotřebiteli)
a teprve až koncový spotřebitel zaplatí poslednímu podnikateli v řetězci za hotové zboží, dojde k postupnému proplacení
faktur mezi všemi podnikateli zapojenými do výrobního řetězce. Žádný z podnikatelů v tomto případě nepotřeboval
na produkci zboží či služeb skutečné finanční prostředky (úspory, bankovní úvěr), výroba jakoby proběhla “zadarmo”
na dobré slovo (tj. na fakturu). Nesmíme ovšem zapomenout dodat, že fakturace s velmi dlouhou dobou splatností probíhají
pouze mezi zavedenými firmami s dobrou platební morálkou.
Faktury lze vystavovat přímo v účetním softwaru (napojení na účetnictví) nebo za pomoci libovolné placené či zdarma
poskytované samostatné fakturační aplikace. K tvorbě faktur může posloužit i obyčejný tabulkový procesor MS Excel,
OpenOffice Calc, online Google Docs apod..
Povaha a náležitosti faktur plátců DPH se nepatrně liší od povahy a náležitostí faktur neplátců DPH.
V čem konkrétně spočívají rozdíly, si hned vysvětlíme.
Faktura - neplátce DPH
Faktura u neplátce DPH nemá povahu daňového dokladu, slouží pouze jako “účet” za odvedenou práci či prodané zboží,
na základě kterého by nám měl odběratel v termínu uvedené splatnosti zaplatit. Samotný úkon vystavení faktury tedy
nemá žádný dopad na daňové povinnosti jejího vystavitele, do účetnictví (daňové evidence) se totiž zaznamenává až skutečný
příjem peněz. Tj. částka, která se objeví na našem bankovním účtu (či pokladně) až za několik dnů až týdnů po vystavení
faktury. Den, kdy se peníze na účtu objevily, je považován za den daňového příjmu (pro výpočet daně z příjmu), dokladem
tohoto příjmu není faktura, ale například bankovní výpis. Pokud odběratel fakturu neproplatí, nevzniká vystaviteli
žádná daňová povinnost.
Každá faktura vystavená neplátcem DPH musí obsahovat následující náležitosti:
označení ("Faktura", "Doklad o prodeji zboží" apod.; "Faktura" = vžitý, avšak žádným předpisem nevyžadovaný název)
jméno a adresu toho, kdo fakturu vydal (včetně IČ)
jméno (název firmy) a adresu toho, kdo fakturu přijal (včetně IČ)
zmínku o zápisu podnikatele v živnostenském rejstříků ("Podnikatel zapsán v živnostenském rejstříků MÚ Praha 1")
datum vydání a datum splatnosti
položky faktury
informaci o fakturované peněžní částce
podpis vystavovatele faktury ani razítko nejsou nutnými součástmi faktury (podpisem fakturu opatří příjemce při jejím zaúčtování)
faktura vystavená v elektronické podobě může být opatřena digitálním podpisem (viz závěrečné odstavce této kapitoly)
Faktura - plátce DPH
Faktura u plátce DPH má povahu daňového dokladu. Úkon vystavení faktury má dopad na daňové povinnosti jejího vystavitele,
protože základním principem DPH je zdaňovat výsledky podnikatelské aktivity okamžitě po vytvoření přidané hodnoty
(uskutečnění obchodu). Za den daňového příjmu z pohledu DPH je tedy považován ten den, který je uveden na faktuře
jako den zdanitelného plnění. I kdyby odběratel fakturu neproplatil, na daňovou povinnost (platbu DPH) to nemá žádný vliv.
DPH musí vystavitel faktury odvést státu bez ohledu na jeho spory s odběratelem.
U platby daně z příjmu platí shodné podmínky jako u neplátce DPH. Tj. den, ve kterém se na účtu podnikatele objevily peníze
za proplacenou fakturu, je považován za den daňového příjmu (pro výpočet daně z příjmu). Dokladem tohoto příjmu je například
bankovní výpis. Pokud odběratel fakturu neproplatí, nevzniká vystaviteli žádný daňový příjem, tedy ani žádná daň
z příjmu (DFO).
Každá faktura vystavená plátcem DPH musí obsahovat následující náležitosti:
označení ("Faktura - daňový doklad", "Daňový doklad" apod.; "Faktura" = vžitý, avšak žádným předpisem nevyžadovaný název)
evidenční číslo dokladu
jméno a adresu toho, kdo fakturu vydal (včetně IČ a DIČ)
jméno (název firmy) a adresu toho, kdo fakturu přijal (včetně IČ)
zmínku o zápisu podnikatele v živnostenském rejstříků (“Podnikatel zapsán v živnostenském rejstříků MÚ Praha 1”)
datum vydání a datum splatnosti
datum uskutečnění zdanitelného plnění (zpravidla shodné se dnem vystavení faktury)
položky faktury
informaci o fakturované peněžní částce
základ daně
informaci o % výši DPH
výši DPH (možno zaokrouhlit na nejbližší peněžní jednotku v oběhu - rok 2011 = 1 Kč)
podpis vystavovatele faktury ani razítko nejsou nutnými součástmi faktury (podpisem fakturu opatří příjemce při jejím zaúčtování)
faktura vystavená v elektronické podobě může být opatřena digitálním podpisem (viz závěrečné odstavce této kapitoly)
Informace uvedené v článku jsou 100% platné ke dni 15.4.2011.
| |
| |
